Zadejte slovo, které chcete vyhledat.

Na Okoř jde cesta

výprava do přírody – sobota 23.4.2016

Vyrazili jsme se podívat jak vlastně vypadá hrad Okoř, o kterém často zpíváme písničku. Jeli jsme vláčkem Cyklohráčkem, kde jsme cestou mohli nejen hrát hry na plánech na svých stolcích, ale i kreslit si křídou na tabuli nebo třeba stavět veliké kostky. Počasí bylo slunečné, zelené louky svítily jasně žlutými pampeliškami a všude kvetly stromy i keře.
  
Vlakem jsme se svezli do stanice Kováry a tam nám dalo trochu práce, než jsme zjistili, na kterou stranu se máme vlastně vydat. No ale červená turistická značka vedla jen asi padesát metrů od zastávky, takže se nedala minout. Cestou jsme se zastavili na louce u viaduktu, nasvačili jsme se a zahráli si hru Ponorky.
   
Potom už to bylo jen kousek na Okoř. Zříceninu jsme si prohlédli s průvodkyní, důkladně jsme prolezli sklep, nádvoří a zbytky paláce. Obdivovali jsme výhled do všech světových stran a na nádvoří si poslechli koncert středověké hudby.
 
Pak jsme se občerstvili v cukrárně, utratili kapesné za pohledy a jiné drobnosti a na louce pod Okoří jsme si na malé pouti vyzkoušeli svou zručnost na střelnici a taky si trochu odpočinuli a dojedli zásoby z domova. Do Prahy jsme jeli přímo z Okoře autobusem. Ještě že jsme do něj nastoupili hned na konečné, protože byl dost narvaný. Celkem nás bylo dvacet devět a ušli jsme pět kilometrů.